VIBRAČNÍ DIAGNOSTIKA
Nejčasnější indikace problémů ložisek včetně špatného mazání se objevují v ultrazvukovém frekvenčním pásmu od asi 250 kHz do 350 kHz. Později, když poškození začíná, frekvence klesá na asi 20 až 60 kHz. Toto jsou frekvence, pro jejichž měření nemáme v laboratoři experimentální dynamiky vybavení.
Malé vady v ložisku začínají „zvonit“ – vybuzují vlastní frekvence komponent ložiska, které jsou hlavně v oblasti 500 Hz až 2 kHz. Tyto rezonance mohou rovněž být rezonancemi nosných částí ložiska. Na konci 2. etapy se objevují postranní pásma kolem rezonanční špičky. Tuto etapu je možné zjistit pomocí demodulovaných obálkových spekter vysokých frekvencí.
Objevují se frekvence ložiskových závad a jejich harmonické násobky. Když opotřebení narůstá, objevuje se více harmonických násobků frekvencí ložiskových závad a narůstá počet postranních pásem, která jsou kolem výše uvedených harmonických násobků i kolem vlastních frekvencí ložiskových závad. Tuto etapu je možné zjistit ze spekter rychlostí vibrací.
Ke konci životnosti je dokonce ovlivňována amplituda otáčkové složky. Tato roste a spolu s ní i řada harmonických násobků otáčkové frekvence. Diskrétní frekvence ložiskových závad i vlastní frekvence komponent ložiska začínají v důsledku zvětšení vůle v ložisku ze spektra mizet a jsou nahrazeny náhodným širokopásmovým vysokofrekvenčním „prahovým šumem“.
Limity pro měření efektivní (RMS) rychlosti kmitání v pásmu 10-1000Hz.
Limity pro měření efektivního (RMS) zrychlení kmitání v pásmu 500-25600Hz.
